Komentování jsem si užil. Prý to nebylo na houby, říká Voráček a Zachovo odmítnutí nechápe
Nestává se často, že se aktivní hokejista ujme role televizního experta a komentátora. A kdo ví? Třeba Jakub Voráček opět oblékne dres národního týmu na domácím mistrovství světa v příštím roce. Na probíhajících Českých hrách nicméně útočník Arizony Coyotes přidal postřehy jak ve studiu, tak po boku Roberta Záruby při duelu se Švédy (4:3). Pro ctsport.cz následně popsal poznatky z nové zkušenosti, ze hry reprezentace i odmítnutí pozvánky Pavla Zachy.
Jaké jsou vaše dojmy po prvním odkomentovaném utkání?
Byla to zajímavá zkušenost. V první třetině jsem se snažil nějakým způsobem vychytávat, co a kdy říct. Říkal jsem i Robertovi, že jsem se od druhé třetiny cítil komfortněji. Věděl jsem, kdy do toho vstoupit a jak se k situaci vyjádřit. Osahával jsem si to, ale nemyslím si, že to bylo hrozné. Je na lidech, ať to posoudí.
Zhodnotili jste si zápas s Robertem Zárubou?
Říkal, že to bylo dobré. Robert by mi ani neřekl, že to stojí za houby hned po prvním komentování (úsmívá se). Spíš jsem popsal nějaké situace na ledě, jak je vidím já. Ty, které diváci nemohou vidět, než abych jmenoval hráče, což je samozřejmě daleko těžší.
Jak vznikla spolupráce s Českou televizí? A může být i delší?
Řekl jsem něco jen ve vtipu a Robert mi pak napsal, že můžeme udělat Brno. Tak jsem si řekl – proč ne? Jsem na Moravě u rodiny od paní, takže to mám do Brna hodinku. A jestli to bude pokračovat? To nevím. Musím si vyřešit věci ohledně kariéry. Měl jsem příležitost jet na šampionát na 10 dní, ale na to se ještě necítím.
Jak vnímáte rozdíl mezi pozicí experta a spolukomentátora?
Ve studiu toho nemáte tolik, co říct. Při hokeji je daleko více možností se k určité situaci vyjádřit, což je lepší. Jste více v zápasu. Ale když tu situaci nevidíte dobře, může se to otočit jako bumerang. Ve studiu se na situaci připravíte, v živém vstupu musíte reagovat hned. Ale všechny kluky znám, takže je to jednodušší. Komentování jsem si užil.
Měl jste povolených pár úlev? Myslím tím pár expresivních výrazů.
Bylo to možná na hraně, ale já na hraně tancuju už dlouho (smích). Ale dobré, neřekl jsem nic, co by se muselo vypípat, nebo škrtat.
Viděl jsem, že jste šel ve čtvrtek pozdravit hráče do kabiny. Spoustu z nich znáte. Pořád vám to hokejové prostředí chybí?
Nejvíc kabina. To řekne každý hokejista. Když ji pak opustíte, partu kluků, pivo a srandu, tak to chybí. Ještě mám na rok smlouvu, takže se budu snažit dostat zpět.
Sledujete teď více hokej v televizi, zpovzdálí?
Koukal jsem na českou extraligu. Když jsem byl odpoledne doma, pustil jsem si nějaký zápas. Některé hokeje byly dobré, některé špatné, to je tak vždycky. Ale co předvedl Třinec? Čtyřikrát po sobě vyhrát titul je opravdu úctyhodné.
Jaký máte dojem z výkonů národního týmu v prvních dvou zápasech na Českých hrách?
Chyby se budou dělat samozřejmě pořád. Když nějaká nastala, Hrubec byl v bráně vynikající a proti Švédům hrála skvěle čtvrtá lajna, která vlastně udávala tón třetí třetiny. Kluci dali tři góly, co více si od nich přát.
Může být paradoxně výhoda, že nepřijede tolik hráčů z NHL a vytvoří se chemie v týmu? Vstoupí do toho před startem šampionátu už jen Filip Chytil.
V roce 2010 to bylo podobné a měli jsme jen čtyři kluky z NHL. Někdy to pomůže, někdy to uškodí. Záleží, jak turnaj probíhá, jak jsou hrané určité zápasy a jaký je týmový duch. My jsme v roce 2010 nehráli nic extra, ale vyhrálo se zlato a všichni na to vzpomínají doteď. Byli jsme v klidu. V týmu byla spousta hráčů, kteří si tím prošli. Někdy se nedaří ze začátku, ale taky to vede k úspěchu.
Čekalo se na vyjádření hráčů z Bostonu po vypadnutí z play-off. Jejich účast překazila většinou zranění. Je ale škoda omluvenky Pavla Zachy, která byla spíš mlhavě vysvětlená jako osobní důvody?
Zachu nechápu už dlouhodobě. To není o tom, že se biju do prsou a byl jsem nějaký vlastenec. Taky jsem na mistrovství světa chyběl. Někdy kvůli zranění, nebo jsem byl strašně unavený. To se někdy stane, ale když odmítne čtyřikrát za sebou, je tam asi něco jiného. Mohl mít přiležitost hodně hrát. Je jen jeho problém, že nejel. Můžou si to s tátou omlouvat, ale já to nepochopil.
Přitom minulý rok prohlásil, že se reprezentaci nebrání...
To jsou jen takové "kecy" do médií, aby nedostával čouda. Nevím, proč se k tomu tak staví. Třikrát, čtyřikrát jsme se bavili po zápase. Osobně ho moc neznám, takže mu zase na druhou stranu nechci křivdit, ale asi tam bude něco špatně vzhledem k národnímu týmu. Škoda, protože hokejista to je.
Záruba: Doufám, že Kuba diváky bavil. Je stále více hráč než pozorovatel
Jaký byl Jakub Voráček poprvé v roli spolukomentátora?
Skoro tak dobrý jako ve studiu, kde měl hned od začátku jasno o roli, kterou tam má mít. Při komentování jsme si řekli jen takové základní věci. Kuba měl v první třetině trošku takovou tendenci nedokončovat věty, což se občas stává u improvizace. To je docela časté. To jsme si pak řekli a od druhé třetiny už to bylo v pohodě. Samozřejmě, výběr těch poznámek je trochu jednosměrný. Je to hodně jako analýza hry, ale to by se časem upravilo do nějaké větší pestrosti. Celkově to bylo dobré. Doufám, že to diváky bavilo. Když řekne něco Kuba Voráček a já, nebo jiný komentátor, tak to má jinou hodnotu. Protože Kuba je pořád ještě více hráč než pozorovatel.
V čem je specifický ve škále hokejových expertů České televize?
Právě tím, že je nejmladší. Má nejblíže k tomu, že vlastně ještě před pár měsíci hrál. Kdyby na tom byl zdravotně jen o trochu lépe, tak se tady prohání po ledě. Tím to dostává jiný rozměr a má jiný přístup k hráčům. Zná je daleko více osobně a tohle jsme u něj nevyužili. Je to ještě nějaký potenciál do další spolupráce, jestli nějaká bude.
Zatím platí spolupráce jen na České hry bez mistrovství světa?
Spíš jsme chtěli, aby jel s námi na mistrovství světa. Úplně se ale necítí na to, že by to časově dával. Je to na něj ještě moc dlouhé, aby byl tři týdny pryč od rodiny.
